Jaké zdravotní komplikace spojené s psychosomatikou trápí dnes lidi nejčastěji?
Nejčastěji se jedná o tíseň nebo tlak na hrudi, třes rukou, nadměrné pocení, bolest hlavy, zažívací potíže, stažené hrdlo neboli “knedlík v krku”, napětí ve svalech, typické jsou také potíže se spánkem. Tyto symptomy lidé většinou dokážou přiřadit psychice. Chápou, že vznikly na základě psychických problémů. O to je snažší jejich léčba, protože příčina je jasná a nemusí se složitě diagnostikovat.
Jak vypadá obvykle postup v případě, že se někomu projeví ekzém nebo zažívací potíže? Předpokládám, že jde na běžné vyšetření k praktikovi, následují odborná vyšetření u specialistů, a pak až následuje možná terapie, díky níž člověk rozklíčuje emoční problémy a může se vyléčit?
Ekzém už tak typický není. Stejně tak jako problémy s polykáním nebo třeba bolesti zad. Tam je třeba nejdříve vyloučit, zda se nejedná o něco ryze somatického. Měla jsem klientku (55 let), která byla celý život zdravá, svůj život hodnotila jako velmi šťastný, jakékoliv psychické problémy negovala. Šla na kosmetickou operaci očních víček, probudila se z narkózy a začaly problémy. Měla pocit, že má jedno víčko výše než druhé, dny trávila u zrcadla a zkoumala se. Plakala, nebyla schopná se soustředit, pracovat, zkrátka žít tak jako dřív. Plastický lékař správně odhadl situaci a poslal jí k psychoterapeutovi. Paní přišla s tím, že psychoterapie je nesmysl, ale už je tak zoufalá, že zkusí cokoliv. Během jedné terapie jsme odkryly, že je totálně přepracovaná, neumí odpočívat, všechno musí mít dokonalé a vytváří na sebe obrovský tlak povinností. Tak to má celý život a nikdy jí nenapadlo, že je vlastně neustále ve stresu. Velmi těžko dokázala uvěřit, že její problém je úzkost.
Úzkost = strach. Patologický neopodstatněný strach, ve výše uvedeném případě z toho, že je jedno oční víčko výše než druhé, že jiní neudělají potřebnou práci tak dobře jako ona, strach z odpočinku, z nedokonalosti atd. Paní si došla k praktickému lékaři, dostala nízkou dávku antidepresiv, přišla 10x na terapii a zase žila svůj šťastný život. Teď ale s režimovými opatřeními, které zahrnují především odpočinek a uvědomění si toho, co je v životě důležité a co ne. Já obvykle poznám příčinu hned na prvním sezení. Klientovi vše vysvětlím, on zpravidla pochopí a spolupracuje. K léčbě je potřeba uvědomit si problém a připustit potřebné změny. Vždycky svým klientům říkám, že je to jak s cukrovkou. Je nevyléčitelná, ale dá se s ní šťastně žít, pokud dodržuješ určitá pravidla. Nestačí ale píchat si inzulin nebo brát léky. Musí k tomu držet dietu, měřit si glykemii, odpočívat, cvičit… To samé úzkost. Je nevyléčitelná, ale nevadí, když máš vyvážený denní režim, dostatečně odpočíváš, pravidelně jíš, neřešíš to, co nemůžeš ovlivnit, naučíš se žít přítomností, naučíš se “vypnout hlavu”, ale i tělo (pomocí relaxačních technik), srovnáš si životní priority, pozitivně nahlížíš na svět, ev. si zpracuješ problémy z minulosti. Někdy je třeba nasadit antidepresiva. Většinou v případě, kdy je úzkost rozjetá a trvá dlouho. Může to být ale jen na přechodnou dobu. Než se člověk naučí to, co zmiňuji výše. Někteří lidé to zvládnou za 10-15 sezení.
Co s člověkem dokážou udělat takové ty běžné stresy v práci, tlak, který na nás doléhá? A jak se můžou na zdraví negativně projevit komplikace v partnerském vztahu?
Psychicky stabilního člověka běžný stres v práci nezlomí. Pokud si umí odpočinout a hodit práci za hlavu, bude v pohodě. Úzkostného člověka, stres v práci rozhodí. Stejně tak jako komplikace ve vztahu nebo jakýkoliv jiný problém. Každý nekomfort může vyvolat pocit smutku, beznaděje, zbytečnosti, strachu… Na tomto základě se může úzkostný stav rozvíjet.
Jaké jsou nejčastější projevy bolesti a co konkrétní bolesti (hlavy, kloubů,zubů, páteře) můžou v psychosomatice znamenat? Dají se na to přenést známá rčení našich babiček jako "Už ho mám plné zuby", "Naložila jsem si toho příliš na záda.", "Mám tě ž po krk!" "Má plné ruce práce" (třeba ekzém na rukou)?
To mě nikdy nenapadlo :-), ale něco na tom možná bude. Co se bolesti týče, typicky se objevuje v oblasti zad, hlavy, někdy lidé popisují bolest u srdce nebo bolesti břicha. Samozřejmě nás může potkat i bolest zubů nebo čehokoliv jiného. Pak to může být o tom, že je organizmus oslabený a skutečně onemocní. Nedokáže totiž bojovat s tím, s čím by se normálně popral. Úzkost je velmi vyčerpávající, stojí nás spoustu energie. Tělu pak nezbývá na vypořádání se s viry a bakteriemi, má slabší imunitu a odolnost. Zkrátka je větší riziko, že onemocníte.
Může být psychika na vině i u zcela běžných onemocnění jako je dětský kašel a rýma? Setkáváte se s tím u dětí často? Nebo děti umí lépe pracovat s emocemi, lépe je ventilují?
Dětský kašel je poměrně častým projevem psychické nestability. Ta se bohužel dětem nevyhýbá. A co hůře, takových dětí je čím dál více. Jedná se především o úzkostné poruchy vznikající na základě tlaku blízkého okolí, ale i společnosti.
Potlačování emocí - je to ta hlavní příčina nemocí?
To bych neřekla. Naopak si myslím, že se o emocích mluví daleko více než dříve. Myslím spíš, že se pořád za něčím honíme a zapomínáme si život užívat.
Jak najít, resp. poznat dobrého lékaře s touto specializací?
To je velmi těžké. Při výběru mohou pomoci recenze na internetu. Super je samozřejmě doporučení někoho, kdo návštěvu již absolvoval. Ani to ale nezaručí, že vám bude terapeut vyhovovat. Důležité je odcházet z první schůzky s pocitem úlevy. Pokud to tak není, je třeba hledat dál.