top of page
  • Obrázek autoraKristýna Šorfová

Úzkost je neopodstatněný strach

To, že psychicky nemocných lidí je stále více a více, je dnes již veřejně známý fakt. Nejčastější onemocněním je tzv. úzkostná porucha. Co to je? Úzkost je strach,

všudypřítomný, vyčerpávající strach. Bojíme se, že nejsme dost dobří, že nás ostatní pomlouvají, že jsme tlustí, málo úspěšní, že nás podvádí partner, nebo třeba toho, že onemocníme. Projevů patologického, tedy nezdravého strachu může být mnoho. Strach je přirozený a prospěšný jen tehdy, hrozí-li nám bezprostředně ohrožení života. Pokud na mě padá strom nebo na mě běží nepřítel s nožem, ano, v ten moment mi strach pomáhá. V situacích, které jsem jmenovala výše, tomu tak ale není. V ten moment mi strach škodí. A škodí mi hodně.


Nechci s ním žít, je nepříjemný, je to negativní prožitek. To ale není jediný problém. On mě také hrozně vyčerpává. Strach, i když neopodstatněný, nutí můj mozek vymýšlet únikovou variantu. Úzkostný člověk vám typicky řekne “mě pořád jedou myšlenkou, nejdou zastavit”. Člověk se tak stává nesoustředěným, zapomnětlivým, roztěkaným a především strašně unaveným.


Taková únava může zajít až k depresivním stavům. Co je to deprese? Nic mě nebaví, nezajímá, do ničeho se mi nechce, nic mi nedává smysl… chci jen ležet a spát. To proto, že se mozek snaží eliminovat vzruchy z venčí. Má dost práce se svými strachy a na ostatní, běžný život, mu nezbývá kapacita.


Co s tím? Chce to péči odborníka. Sami si s tím neporadíte. A když jo, jen dočasně. Úzkost dříve či později vystrčí své drápky. Odborník vám poskytne know how, jak s úzkostí žít, aby byl váš život kvalitní a plnohodnotný.

Commentaires


bottom of page